Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914
Kočvar, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914 PhDr. Jan Kočvar Tématem mé práce je zhodnocení rakousko-uherských aktivit v Číně v letech 1894-1914, zejména jejich politického aspektu. Kladl jsem si otázku, jaký byl charakter rakousko-uherských kontaktů s Čínou a jaký byl jejich význam pro Rakousko-Uhersko. Klíčovým zdrojem pro mne byly prameny z vídeňského Haus-, Hof- und Staatsarchivu. Rakousko-Uhersko navázalo diplomatické styky s Čínou roku 1869, avšak jeho pozice v Číně byla slabá. Po čínsko-japonské válce se Dálný východ dostal do středu zájmu velmocí, a roku 1896 vzniklo rakousko-uherské vyslanectví v Číně. Během boje o koncese a sféry vlivu koncem devadesátých let Rakousko- Uhersko provádělo průzkum čínského pobřeží pro případ, že by tam chtělo zřídit svoji základnu, ale od tohoto plánu ustoupilo. Jeho obchodní a jiné zájmy byly příliš slabé, než aby byla základna v Číně potřeba. Vrchol rakousko-uherské přítomnosti je spojen s tzv. Boxerským povstáním z roku 1900. Rakousko- Uhersko nemělo na událostech vedoucích k povstání podíl. Jeho námořníci během Boxerského povstání bojovali na obležených pekingských legacích i v sídelní provincii Č'-li. Poté se rakousko-uherská diplomacie podílela na jednáních o urovnání vztahů. Rakousko-Uhersko začalo spravovat koncesi v Tiencinu. Hlavní význam Dálného...
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914
Kočvar, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914 PhDr. Jan Kočvar Tématem mé práce je zhodnocení rakousko-uherských aktivit v Číně v letech 1894-1914, zejména jejich politického aspektu. Kladl jsem si otázku, jaký byl charakter rakousko-uherských kontaktů s Čínou a jaký byl jejich význam pro Rakousko-Uhersko. Klíčovým zdrojem pro mne byly prameny z vídeňského Haus-, Hof- und Staatsarchivu. Rakousko-Uhersko navázalo diplomatické styky s Čínou roku 1869, avšak jeho pozice v Číně byla slabá. Po čínsko-japonské válce se Dálný východ dostal do středu zájmu velmocí, a roku 1896 vzniklo rakousko-uherské vyslanectví v Číně. Během boje o koncese a sféry vlivu koncem devadesátých let Rakousko- Uhersko provádělo průzkum čínského pobřeží pro případ, že by tam chtělo zřídit svoji základnu, ale od tohoto plánu ustoupilo. Jeho obchodní a jiné zájmy byly příliš slabé, než aby byla základna v Číně potřeba. Vrchol rakousko-uherské přítomnosti je spojen s tzv. Boxerským povstáním z roku 1900. Rakousko- Uhersko nemělo na událostech vedoucích k povstání podíl. Jeho námořníci během Boxerského povstání bojovali na obležených pekingských legacích i v sídelní provincii Č'-li. Poté se rakousko-uherská diplomacie podílela na jednáních o urovnání vztahů. Rakousko-Uhersko začalo spravovat koncesi v Tiencinu. Hlavní význam Dálného...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.